Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu prohlásil, že jakýkoli pokus Izraele anektovat části Západního břehu by pro Spojené státy představoval překročení červené linie a ukončil by normalizaci diplomatických vztahů mezi arabskými státy a Izraelem. Macron tvrdí, že toto ujištění obdržel od Donalda Trumpa.
Macron také uvedl, že Trumpovi předložil třístránkový plán budoucnosti Palestiny založený na Newyorské deklaraci – dokumentu podporovaném více než 143 zeměmi, jehož cílem je vyloučit Hamas z vlády nad Gazou a Západním břehem.
V rozhovoru pro France 24 Macron řekl, že jeho cílem při úterním setkání s Trumpem bylo sladit postoje USA, Evropy a arabských národů. Na dotaz ohledně izraelských plánů na rozšíření osad na Západním břehu – včetně projektu koridoru E1 zahrnujícího 3 400 nových domů – Macron uvedl: "V této věci jsou Evropané a Američané zcela zajedno."
Britští představitelé vyjádřili obavy, že by Trump mohl uznat izraelskou svrchovanost nad osadami na Západním břehu jako odvetu za to, že Velká Británie, Austrálie, Francie a další uznaly Palestinu. Takový krok by vážně podlomil řešení formou dvou států.
Macron varoval, že anexe "by znamenala konec Abrahamských dohod, které byly jedním z úspěchů Trumpovy první administrativy. Spojené arabské emiráty byly v tomto ohledu velmi jasné." Dodal: "Myslím, že je to červená linie pro USA."
Macronovy výroky poskytují dosud nejjasnější pohled na zákulisní diplomacii týkající se plánů na postup po konfliktu v Gaze. Abrahamské dohody z roku 2020, které normalizovaly vztahy mezi Izraelem a několika arabskými státy včetně SAE, považuje Trump za velký diplomatický úspěch svého prvního funkčního období.
Pokud Trump trvá na tom, že k anexi nesmí dojít, bude izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelit značnému politickému tlaku, protože frakce v jeho krajně pravicové koalici požadují, aby Izrael obsadil část nebo celý Západní břeh. Naopak, pokud Netanjahu přistoupí k anexi – s podporou nebo mlčením USA – bude řešení dvou států kriticky ohroženo. Netanjahu má v pondělí setkání s Trumpem v Bílém domě a v pátek vystoupí na Valném shromáždění OSN.
Macron uvedl, že prvním krokem jeho "zcela nového" vícefázového plánu je zajistit příměří a propuštění všech rukojmích. Apeloval přímo na Trumpa slovy: "Máte zde zásadní roli a chcete ve světě mír." Macron zdůraznil potřebu "přesvědčit Američany, aby vyvinuli tlak na Izrael," a poznamenal, že USA disponují "skutečnou pákou".
Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff také zmínil, že prezident v úterý představil regionálním arabským a muslimským lídrům 21bodový plán míru na Blízkém východě. Ve svém projevu na doprovodné akci Valného shromáždění OSN Witkoff řekl: "Jsme optimističtí – a mohl bych říci i přesvědčeni – že v nadcházejících dnech budeme moci oznámit určitý průlom."
Macron uvedl, že francouzské uznání státu Palestina mělo odstartovat mírový proces, který považuje za nejlepší způsob, jak izolovat Hamas. Zdůraznil cíl demilitarizovat a rozbít tuto militantní skupinu.
Nicméně naznačil, že někteří pravicoví členové izraelského kabinetu se více soustředí na sabotáž jakékoli politické dohody. "Cílem některých není bojovat s Hamasem, ale podkopat šanci na mír," řekl a dodal: "Na Západním břehu není žádný Hamas."
Macron zdůraznil, že Netanjahuova strategie totální války selhala, protože ohrožuje rukojmí a nesnížila vojenskou sílu Hamasu. "Bojovníků Hamasu je stále stejně jako předtím. Z praktického hlediska totální válka nefunguje. Tato válka je selháním."
Argumentoval, že osud rukojmích a civilistů v Gaze by neměl být ponechán "v rukou těch, pro které není jejich propuštění prioritou." Macron dodal: "Kdyby byla Netanjahuovou nejvyšší prioritou rukojmí, nespustil by nedávnou ofenzívu v Gaze a nezasáhl by jednající v Kataru."
Trval na tom, že jako součást budoucího plánu správy Gazy a Západního břehu bude Hamas odstraněn a reformovaná Palestinská samospráva nakonec převezme kontrolu, ačkoli neposkytl časový rámec.
Macron varoval, že pokud boje brzy neskončí, bude Evropa muset zvážit další kroky. Na dotaz, zda to znamená sankce, odpověděl: "Samozřejmě." Na otázku, zda by existovala většinová podpora pro sankce EU, řekl, že pracuje na budování konsenzu, a poznamenal, že každá země má svou vlastní historii a citlivosti – narážka na Německo a Itálii, které sankcím odolávají.
Argumentuje, že Palestincům musí být nabídnuta politická budoucnost, Macron řekl, že podstatou jeho argumentace je, že "pokud lidem nedáte politickou cestu k jejich legitimní existenci – něco, co mezinárodní společenství uznalo před 78 lety – dovedete je k beznaději nebo ještě horšímu násilí."
Často kladené otázky
Zde je seznam Často kladených otázek k prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ohledně možné izraelské anexe Západního břehu, navržený tak, aby byl srozumitelný a přirozený.
Základní otázky
1. O co jde?
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že pokud by Izrael s podporou USA oficiálně převzal kontrolu nad Západním břehem, šlo by o závažné porušení, které Francie nemůže akceptovat.
2. Co je Západní břeh?
Západní břeh je území ležící na západ od řeky Jordán. V současnosti je okupováno Izraelem, ale Palestinci si na něj činí nárok jako na součást budoucího nezávislého státu.
3. Co v tomto kontextu znamená anexe?
Anexe znamená, že jeden stát formálně prohlásí území druhého za součást svého vlastního. V tomto případě by to znamenalo, že Izrael aplikuje své zákony na Západní břeh a efektivně si jej nárokuje jako izraelskou půdu.
4. Co je v politice "červená linie"?
Červená linie je přísné varování. Představuje hranici, jejíž překročení jiným státem vyvolá vážnou reakci, jako jsou sankce, odsouzení nebo jiné diplomatické kroky.
5. Proč se Francie o to zajímá?
Francie je významnou evropskou mocností a stálým členem Rady bezpečnosti OSN. Dlouhodobě podporuje řešení formou dvou států a anexi vnímá jako velkou hrozbu pro mír a mezinárodní právo.
Podrobné otázky
6. Na jakou konkrétní roli USA se Macron odkazoval?
Macron odkazoval na mírový plán Trumpovy administrativy pro Blízký východ, který dal Izraeli zelenou k anexi významných částí Západního břehu. Tuto podporu USA vnímal jako umožnění takového kroku.
7. Jaké důsledky Macron hrozil v případě překročení červené linie?
Ačkoli Macron nespecifikoval přesná opatření, překročení diplomatické červené linie typicky vede k důsledkům, jako je odvolání velvyslance, podpora rezolucí OSN proti dané zemi nebo uvalení ekonomických a diplomatických sankcí.
8. Jak tento postoj zapadá do širší zahraniční politiky Francie?
Tato pozice je v souladu s tradiční rolí Francie jako obránkyni mezinárodního řádu založeného na pravidlech. Ustavuje Francii jako protiváhu americké politice v regionu a posiluje její pozici lídra v Evropské unii v této otázce.
