Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu prohlásil, že jakýkoli pokus Izraele anektovat části Západního břehu by pro Spojené státy představoval překročení červené linie a ukončil by normalizaci diplomatických vztahů mezi arabskými státy a Izraelem. Macron tvrdí, že toto ujištění obdržel od Donalda Trumpa.
Macron také prozradil, že Trumpovi předložil třístránkový plán budoucnosti Palestiny založený na Newyorské deklaraci – dokumentu podporovaném více než 143 zeměmi, který navrhuje vyloučení Hamásu z vlády nad Gazou a Západním břehem.
V rozhovoru pro France 24 Macron uvedl, že jeho cílem při úterním setkání s Trumpem bylo sladit postoje USA, Evropy a arabských národů. Na dotaz ohledně izraelských plánů na rozšíření osad na Západním břehu – včetně projektu koridoru E1 zahrnujícího 3 400 nových domů – Macron prohlásil: "V této věci jsou Evropa a USA zcela zajedno."
Britští představitelé vyjádřili obavy, že by Trump mohl v odvetě za uznání Palestiny ze strany Velké Británie, Austrálie, Francie a dalších uznal izraelskou suverenitu nad nelegálními osadami na Západním břehu. Takový krok by vážně podlomil dvoustátní řešení.
Macron varoval, že anexe "by znamenala konec Abrahamových dohod, které byly jedním z úspěchů Trumpovy první administrativy. Spojené arabské emiráty byly v tomto ohledu velmi jasné." Dodal: "Myslím, že je to červená linie pro USA."
Jeho vyjádření poskytují dosud nejjasnější pohled na zákulisní diplomacii týkající se poválečných plánů pro Gazu. Abrahamovy dohy, podepsané v roce 2020, normalizovaly vztahy mezi Izraelem a několika arabskými státy včetně SAE a jsou považovány za hlavní úspěch Trumpova prvního funkčního období.
Pokud Trump trvá na tom, že k anexi nesmí dojít, bude izraelský premiér Benjamin Netanjahu pravděpodobně čelit značnému politickému tlaku, protože frakce v jeho krajně pravicové koalici požadují, aby Izrael obsadil část nebo celý Západní břeh. Naopak, pokud Netanjahu přistoupí k anexi – s americkou podporou nebo mlčením – bude dvoustátní řešení kriticky ohroženo.
Netanjahu má v pondělí setkání s Trumpem v Bílém domě a v pátek vystoupí na Valném shromáždění OSN.
Macron popsal svůj "zbrusu nový" vícestupňový plán, začínající příměří́m a propuštěním všech rukojmí. Řekl, že se obrátil přímo na Trumpa se slovy: "Máte zde zásadní roli a chcete ve světě mír." Macron zdůraznil potřebu "přesvědčit Američany, aby vyvinuli tlak na Izrael," a poznamenal, že USA disponují "skutečnou pákou."
Mezitím Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff uvedl, že prezident v úterý představil regionálním arabským a muslimským lídrům 21bodový plán míru na Blízkém východě. Na okrajové akci Valného shromáždění OSN Witkoff vyjádřil naději slovy: "Jsme optimističtí – a dokonce bych řekl přesvědčeni – že v nadcházejících dnech budeme moci oznámit určitý průlom."
Macron uvedl, že francouzské uznání státu Palestina mělo za cíl restartovat mírový proces, který považuje za nejlepší způsob, jak izolovat Hamás. Zdůraznil cíl demilitarizovat a rozbít tuto militantní skupinu.
Avšak naznačil, že někteří pravicoví členové izraelského kabinetu se více soustředí na narušování jakékoli politické dohody. "Cílem některých není bojovat s Hamásem, ale podkopat šanci na mír," řekl a dodal: "Na Západním břehu není žádný Hamás."
Macron zdůraznil, že Netanjahuova strategie totální války selhala, protože ohrožuje rukojmí a nesnížila vojenskou sílu Hamásu. "Bojovníků Hamásu je stále stejně jako předtím. Z praktického hlediska totální válka nefunguje. Tato válka je selháním."
Argumentoval, že osud rukojmích a civilistů v Gaze by neměl být ponechán těm, pro které není jejich osvobození prioritou. "Netanjahuovou hlavní prioritou nejsou rukojmí – jinak by nespustil nedávnou ofenzívu v Gaze a nezasáhl vyjednavače v Kataru."
Macron trval na tom, že Hamás musí být odstraněn jako součást budoucího vládního plánu pro Gazu a Západní břeh, přičemž reformovaný Palestinský úřad by měl nakonec převzít odpovědnost. Nestanovil žádný časový rámec.
Varoval, že pokud boje brzy neskončí, bude Evropa muset zvážit další kroky. Na dotaz, zda to znamená sankce, odpověděl: "Samozřejmě." Ohledně toho, zda bude pro sankce EU dostatečná podpora, Macron řekl, že pracuje na budování konsenzu, a poznamenal, že každá země má svou vlastní historii a citlivosti – narážel tak na Německo a Itálii, které sankcím odolávají.
Macron argumentoval, že Palestincům musí být nabídnuta politická budoucnost, a uvedl: "Pokud lidem neposkytnete politickou cestu pro jejich legitimní existenci – něco, co mezinárodní společenství uznalo před 78 lety – dovedete je k beznaději nebo ještě horšímu násilí."
Často kladené otázky
Zde je seznam častých otázek k vyjádření prezidenta Macrona ohledně Západního břehu, navržený tak, aby byl srozumitelný a užitečný pro široké spektrum čtenářů.
Časté otázky: Macronův komentář o červené linii při anexi Západního břehu
Základní otázky
1. Co přesně prezident Macron řekl?
Prohlásil, že jakýkoli pokus Izraele anektovat části Západního břehu by byl porušením mezinárodního práva a pro Francii by představoval překročení červené linie.
2. Co je Západní břeh?
Západní břeh je vnitrozemské území ležící na západ od řeky Jordán. Je ústřední součástí izraelsko-palestinského konfliktu, protože si jej Palestinci nárokují pro budoucí nezávislý stát, zatímco tam Izrael vybudoval osady.
3. Co znamená anexe v tomto kontextu?
Anexe je formální prohlášení jednoho státu, že určité území je součástí jeho vlastního území. V tomto případě by to znamenalo, že Izrael uplatní svou svrchovanost nad částmi nebo celým Západním břehem.
4. Proč je anexe tak závažná?
Většina mezinárodního společenství považuje anexi okupovaného území za nelegální podle mezinárodního práva. Vážně by podlomila možnost dvoustátního řešení, které je dlouhodobým cílem míru mezi Izraelci a Palestinci.
5. Co je v politice "červená linie"?
Červená linie je důrazné varování. Představuje hranici, jejíž překročení vyvolá významnou reakci nebo důsledky od osoby nebo země, která ji stanovila.
Středně pokročilé a pokročilé otázky
6. Jaké konkrétní důsledky Macron hrozil, pokud by byla červená linie překročena?
Macron nespecifikoval přesná opatření. Typicky by důsledky mohly zahrnovat diplomatické kroky, jako je odvolání velvyslance, podpora rezolucí OSN proti Izraeli, nebo potenciálně podpora ekonomických sankcí, ačkoli to druhé je méně pravděpodobné.
7. Jak se liší pozice USA od francouzské v této otázce?
Pozice USA byla vůči izraelským plánům více podporující. Mírový plán Trumpovy administrativy umožňoval izraelskou anexi významných částí Západního břehu, což je v ostrém kontrastu s evropským a francouzským postojem, který ji odmítá.
8. Učinil Izrael oficiálně anexi Západního břehu?
Ne, oficiálně ne. Izrael však území efektivně kontroluje od roku 1967 a vybudoval tam četné osady. Hrozba, na kterou Macron reagoval, je potenciální krok, který by tuto kontrolu učinil formální a legální podle izraelského práva.
