Političtí představitelé Grónska uvedli, že jeho obyvatelé "nechtějí být Američany," v reakci na zájem bývalého prezidenta Trumpa o koupi tohoto území.

Političtí představitelé Grónska uvedli, že jeho obyvatelé "nechtějí být Američany," v reakci na zájem bývalého prezidenta Trumpa o koupi tohoto území.

Podle politiků z autonomního dánského území Grónové "nechtějí být Američany" a musí o budoucnosti arktického ostrova rozhodnout sami. Toto prohlášení padlo poté, co Donald Trump varoval, že USA "něco podniknou, ať se jim to líbí, nebo ne."

Vedoucí představitelé pěti politických stran v grónském parlamentu vydali v pátek večer společné prohlášení krátce poté, co americký prezident znovu vyjádřil zájem o získání nerosty bohatého ostrova.

"Nechceme být Američané, nechceme být Dánové, chceme být Gróňané," uvedla skupina, která zahrnuje i tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena. "O budoucnosti Grónska musí rozhodnout Gróňané."

S důrazem na touhu po sebeurčení dodali: "Žádná jiná země do toho nemůže zasahovat. O budoucnosti naší země musíme rozhodnout sami – bez nátlaku na uspěchané rozhodnutí, bez otálení a bez vměšování jiných zemí."

Prohlášení podepsali Nielsen, jeho předchůdce Múte B. Egede a politici Pele Broberg, Aleqa Hammond a Aqqalu C. Jerimiassen.

Dříve v pátek Trump při setkání s představiteli ropných a plynárenských společností v Bílém domě uvedl, že Grónsko je klíčové pro národní bezpečnost USA. "Nenecháme, aby Grónsko obsadilo Rusko nebo Čína. To je přesně to, co udělají, pokud my ne. Takže s Grónskem něco podnikneme, ať už příjemnou, nebo obtížnější cestou," řekl novinářům.

Bílý dům tento týden potvrdil, že Trump se svým týmem pro národní bezpečnost "aktivně" diskutuje o potenciální nabídce na koupi ostrova.

Grónští obyvatelé opakovaně odmítají stát se součástí USA, přičemž podle průzkumu z roku 2025 je proti 85 % z nich. Průzkumy také ukazují, že pouze 7 % Američanů podporuje vojenskou invazi USA na toto území. Dánská premiérka Mette Frederiksenová nedávno varovala, že taková invaze by znamenala konec "NATO a tedy i poválečné bezpečnosti po druhé světové válce."

Vyzvala Trumpa, aby přestal hrozit převzetím země, a uvedla, že USA "nemají právo anektovat žádnou ze tří zemí dánského království," čímž myslela Dánsko, Grónsko a Faerské ostrovy.

Trump v pátek poznamenal: "Kdyby nebylo mě, teď byste neměli NATO." Když se ho dříve New York Times ptaly, zda je jeho prioritou zachování aliance nebo získání Grónska, odpověděl: "Možná to bude volba."

Na Trumpova prohlášení reagující velitel sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, odmítl komentovat, zda by aliance – která zahrnuje Dánsko – přežila bez USA. V pátek však uvedl, že NATO zdaleka není v krizi.

"Doposud to nemělo žádný dopad na moji práci na vojenské úrovni... Řekl bych jen, že jsme i dnes připraveni bránit každý centimetr území aliance," uvedl.

USA provozují v severozápadním Grónsku vojenskou základnu od druhé světové války, kde je trvale dislokováno přes 100 vojenských osob. Stávající dohody s Dánskem by Trumpovi umožnily vyslat na ostrov další vojáky. Trump však v pátek novinářům řekl, že nájemní smlouva nestačí. "Země musí mít vlastnictví a vy bráníte vlastnictví, nebráníte nájem," řekl. "A my budeme muset bránit Grónsko."

Trump již dříve v roce 2019 nabídl koupi Grónska, ale bylo mu řečeno, že není na prodej. Od té doby tvrdí, že Grónsko, které má obrovské přírodní zdroje včetně vzácných zemin a potenciálních zásob ropy a zemního plynu, "je pokryté ruskými a čínskými loděmi všude možně."

V rozhovoru pro Guardian v pátek předseda grónské národní odborové konfederace SIK Jess Berthelsen uvedl, že lidé na tomto území neuznávají tvrzení amerického prezidenta, že se v jeho vodách pohybují ruské a čínské lodě. "Nevidíme to, neuznáváme to a nerozumíme tomu," řekl.

Často kladené otázky
Časté otázky: Reakce Grónska na zájem USA

Základní otázky

Proč bylo Grónsko v souvislosti s USA v novinách?
V roce 2019 bývalý americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem o myšlenku, aby USA koupily Grónsko. To vyvolalo významnou diskuzi a pevnou reakci Grónska.

Co na to řekli grónští představitelé?
Grónští političtí představitelé, včetně tehdejšího premiéra Kima Kielsena, jasně uvedli, že Grónsko není na prodej a že jeho obyvatelé nechtějí být Američany. Zdůraznili, že Grónsko směřuje k větší nezávislosti na Dánsku, nikoli k přechodu pod jinou zemi.

Komu patří Grónsko?
Grónsko je autonomní území v rámci Dánského království. Má vlastní místní vládu, která řeší většinu vnitřních záležitostí, ale Dánsko spravuje zahraniční a obrannou politiku.

Snažily se USA vážně koupit Grónsko?
Ačkoli prezident Trump potvrdil, že jeho zájem je skutečný, nešlo o formální vládní návrh. Široce se to považovalo za politicky neprůchodné a bylo to okamžitě odmítnuto jak Grónskem, tak Dánskem.

Pokročilé otázky

Jaké jsou historické precedenty pro koupi území USA?
USA již dříve území kupovaly, nejvýznamněji koupě Aljašky od Ruska v roce 1867 a koupě Louisiany od Francie v roce 1803. V moderní éře je však myšlenka koupě obydleného, samosprávného území bez precedensu a odporuje současným normám sebeurčení.

Proč je Grónsko strategicky důležité pro USA?
Poloha Grónska v Arktidě je strategicky významná z několika důvodů: nabízí blízkost k nově se objevujícím arktickým námořním trasám a přírodním zdrojům a hostuje americkou leteckou základnu Thule, klíčové místo pro vesmírné a raketové varovné systémy.

Jak tato událost ovlivnila vztahy Grónska s Dánskem a USA?
Zpočátku to způsobilo diplomatické pozdvižení, kdy Dánsko označilo tuto myšlenku za absurdní. Zároveň však neúmyslně zvýšila mezinárodní profil Grónska a posílila jeho národní identitu. USA od té doby pracují na posílení přímého partnerství s Grónskem v ekonomických a environmentálních otázkách a uznávají jeho autonomní vládu.

Jaký je současný politický status Grónska a jaké jsou jeho budoucí cíle?
Grónsko má samosprávu. Jeho vláda kontroluje oblasti jako přírodní zdroje a vzdělávání.