Němečtí ekonomové doporučují navrátit zlaté rezervy z amerických trezorů.

Němečtí ekonomové doporučují navrátit zlaté rezervy z amerických trezorů.

Německo čelí výzvám k repatriaci svých zlatých rezerv v hodnotě miliard eur z trezorů ve Spojených státech. Tento tlak je poháněn proměnlivými transatlantickými vztahy a nepředvídatelností Donalda Trumpa.

Německo vlastní druhé největší státní zlaté rezervy na světě po USA, přičemž v New Yorku je uloženo asi 164 miliard eur v hodnotě – 1 236 tun.

Emanuel Mönch, přední ekonom a bývalý vedoucí výzkumu německé centrální banky Bundesbank, vyzval, aby bylo zlato převezeno domů. Tvrdí, že je příliš „riskantní“ držet ho v USA pod současnou administrativou. „Vzhledem k současné geopolitické situaci se zdá riskantní skladovat tolik zlata v USA,“ řekl finančnímu listu Handelsblatt. „V zájmu větší strategické nezávislosti na USA by proto bylo pro Bundesbank vhodné zvážit repatriaci zlata.“

Stefan Kornelius, mluvčí koaliční vlády kancléře Friedricha Merze, nedávno uvedl, že stažení zlatých rezerv se v současné době neuvažuje.

Mönch je však nejnovějším z řady ekonomů a finančních odborníků, kteří tvrdí, že takový krok odpovídá větší strategické nezávislosti, kterou největší evropská ekonomika v posledních měsících na USA hledá.

K akci vyzval také Michael Jäger, ševropského sdružení daňových poplatníků a Sdružení německých daňových poplatníků. Tvrdí, že by varováním měl být projevovaný zájem USA o získání Grónska. „Trump je nepředvídatelný a dělá vše pro to, aby získal příjmy. Proto naše zlato již není v trezorech Fedu v bezpečí,“ řekl Jäger listu Rheinische Post. „Co se stane, pokud bude grónská provokace pokračovat? … Riziko, že německá Bundesbank již nebude mít přístup ke svému zlatu, roste. Proto by měla repatriovat své rezervy.“

Jäger uvedl, že loni napsal Bundesbance a ministerstvu financí a vyzval je, aby „přivezly naše zlato domů“.

Až donedávna byla otázka zlata podporována především krajně pravicovou Alternativou pro Německo (AfD), která již dlouho volá po jeho návratu z vlasteneckých důvodů. Téma však stále více proniká do mainstreamového diskurzu.

Katharina Becková, mluvčí opozičních Zelených v Bundestagu pro finance, také obhajovala přemístění zlatých cihel, které popsala jako „důležitou kotvu stability a důvěry“, která „se nesmí stát pěšáky v geopolitických sporech“.

Naopak Clemens Fuest, prezident Institutu pro ekonomický výzkum (Ifo) a jeden z nejvýznamnějších německých ekonomů, varoval před repatriací. V rozhovoru pro Rheinische Post uvedl, že takový krok by mohl mít nezamýšlené důsledky a „by jen přiléval olej do ohně současné situace“.

Celkové zlaté rezervy Německa mají hodnotu téměř 450 miliard eur. O něco více než polovina je uložena v Bundesbance ve Frankfurtu nad Mohanem, 37 % v trezorech amerického Federálního rezervního systému v New Yorku a 12 % v Bank of England v Londýně, globálním centru obchodu se zlatem. Bundesbank uvádí, že své zlaté rezervy v zahraničí pravidelně audituje.

Když loni v říjnu vystupoval na podzimním zasedání Mezinárodního měnového fondu ve Washingtonu, D.C., prezident Bundesbanky Joachim Nagel ujistil účastníky, že nad německým zlatem uloženým u amerického Federálního rezervního systému „není důvod k obavám“.

Frauke Heiligenstadtová, mluvčí parlamentní skupiny pro finanční politiku sociálních demokratů, menšího partnera ve vládě, uznala obavy ohledně zlatých rezerv, ale uvedla, že není třeba panikařit. „Zlaté rezervy Německa jsou dobře diverzifikovány,“ poznamenala a upozornila, že polovina z nich se již nachází v Německu. Frankfurt tvrdí, že „naše schopnost jednat je zaručena“. Dodali, že držení zlata v New Yorku má smysl, protože „Německo, Evropa a USA jsou v oblasti finanční politiky úzce propojeny“.

Jak se však Trumpova rétorika vůči západním partnerům stávala konfrontačnější, stále více křesťanských demokratů, včetně spojenců Friedricha Merze, obhajovalo návrat zlata.

„USA již nejsou spolehlivým partnerem kvůli Trumpově administrativě,“ řekla listu Rheinische Post Ulrike Neyerová, profesorka ekonomie na univerzitě v Düsseldorfu.

Často kladené otázky
FAQs Německé zlaté rezervy Doporučení k repatriaci

Základní otázky

1 Co jsou zlaté rezervy a proč je má Německo
Zlaté rezervy jsou fyzické zlaté cihly držené centrální bankou země jako uchovatel hodnoty a finanční pojistka. Podporují měnu země, poskytují stabilitu během krizí a jsou klíčovou součástí národního bohatství.

2 Kde jsou uloženy německé zlaté rezervy
Po desetiletí byla významná část uložena v trezorech zahraničních centrálních bank, především u Federální rezervní banky v New Yorku ve Spojených státech, stejně jako u Bank of England a Banque de France.

3 Co znamená repatriace zlata
Repatriace znamená fyzické přemístění německých zlatých cihel zpět ze zahraničních trezorů do trezorů v samotném Německu pod přímou kontrolou Bundesbanky.

4 Proč někteří němečtí ekonomové a politici chtěli zlato přivézt zpět
Hlavními důvody byly obavy o suverenitu a důvěru. Chtěli zajistit, aby Německo mělo okamžitý a nepochybný přístup ke svým vlastním aktivům, zejména po finanční krizi v roce 2008. Byl také veřejný tlak na větší transparentnost a touha auditovat zlato z první ruky.

Pokročilé a praktické otázky

5 Už Německo své zlato přemístilo zpět
Ano. V roce 2013 Bundesbank oznámila plán repatriovat polovinu svého zlata drženého v zahraničí do roku 2020. Tento cíl byl úspěšně dokončen. Velká část zlata z New Yorku a Paříže byla převedena do Frankfurtu.

6 Jaké byly argumenty proti repatriaci
Kritici tvrdili, že přeprava obrovského množství zlata je nákladná a logisticky riskantní. Také poznamenali, že skladování zlata u důvěryhodných spojenců podporuje mezinárodní měnovou spolupráci a je bezpečné. Někteří to považovali za zbytečné politické gesto, které by mohlo signalizovat nedůvěru.

7 Jaké jsou výhody držení zlata doma
Posílená suverenita: Úplná fyzická kontrola nad klíčovým národním aktivem.
Důvěra veřejnosti: Zvyšuje důvěru v centrální banku a finanční systém.
Příprava na krize: Zaručený okamžitý přístup v případě extrémní geopolitické nebo finanční nouze.
Zjednodušené audity: Umožňuje snadnější ověření a transparentnost.