Němečtí představitelé volají po přísnějších zákonech zaměřených na známé extremisty po smrtelném útoku v Berlíně během jednoho z největších průvodů hrdosti v Evropě. Krajní pravice se snaží mobilizovat rozhněvané voliče před třemi klíčovými zemskými volbami.
Protipřistěhovalecká a protiislámská strana Alternativa pro Německo (AfD), která vede celostátní průzkumy veřejného mínění, obvinila vládu z neřešení islámského radikalismu v Německu. Mezitím konzervativní kancléř Friedrich Merz slíbil jednat s "obezřetností, ale také odhodláním" při odstraňování bezpečnostních mezer.
Abdul Ballout, 21letý Němec libanonského původu, který byl již znám policii, je považován za toho, kdo v sobotu pozdě večer najel dodávkou do davu v parku Tiergarten, nedaleko konce každoročních LGBTQ+ oslav, které přilákaly stovky tisíc lidí. Poté, co dodávka – pronajatá na Balloutovo jméno – narazila do stromu, údajně napadl lidi velkým nožem. Zemřela 65letá Polka a 29 dalších bylo zraněno.
Po několikahodinovém pátrání policie uvedla, že v neděli Ballouta zastřelila na zahrádkářské kolonii v obvodu Spandau. Podle zpráv na něj vyběhl s "čepelovou zbraní", když se ho pokoušeli zatknout.
V pondělí Merz řekl, že oběti demonstrovaly za "otevřenost, rozmanitost a svobodu" a byly napadeny "islamistou, který se snažil tyto hodnoty zasáhnout." Zatímco se tisíce lidí shromáždily na smutečním obřadu u Braniborské brány v Berlíně, aby uctily oběti, vyšlo najevo, že policie o Balloutovi věděla jako o známém islámském extremistovi s předchozími zatčeními za ublížení na zdraví, vydírání a loupež.
Bezpečnostní představitelé uvedli, že Ballout podporoval Islámský stát a loni se pokusil připojit k této skupině v Sýrii. Byl zatčen v Libanonu a poslán zpět do Německa, kde byl v květnu odsouzen za "přípravu závažného násilného činu namířeného proti státu." Ballout, narozený v Berlíně a žijící se svou rozvedenou matkou a dvěma sestrami, byl odsouzen jako mladistvý k jednomu roku a deseti měsícům vězení. Berlínský soud však trest podmíněně odložil a on byl propuštěn pod občasným policejním dohledem.
Nejvyšší berlínská představitelka pro justici Felor Badenbergová v pondělí uznala veřejný hněv nad případem po sérii smrtelných útoků autem a nožem v Německu. Vyzvala k přepracování trestního práva pro mladistvé. "Po tomto útoku je mým závěrem, že v takových případech musí být pachatelé skutečně přísněji trestáni," řekla Badenbergová, členka Merzovy Křesťanskodemokratické unie (CDU), veřejnoprávnímu vysílateli ARD. Při respektování nezávislosti soudů dodala: "Musíme zásadně přezkoumat, zda jsou právní kritéria pro uplatňování trestního práva pro mladistvé pro dnešek stále vhodná."
Berlín, jedna z německých spolkových zemí, bude mít v září volby spolu se dvěma dalšími východními regiony. Ve všech třech se očekává, že si krajně pravicová AfD povede dobře a mohla by skončit první v Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. AfD, založená před 13 lety jako euroskeptické hnutí, těží z obav z přistěhovalectví a kriminality a v poslední době také z ekonomických problémů spojených s německou deindustrializací, což jí umožnilo expandovat mimo svou východní baštu.
Spolupředsedkyně strany Alice Weidelová v pondělí obvinila Merze, že nebere islámský extremismus a "migrantské násilí" vážně. "Merz mlčí o islamismu – my jsme připraveni jednat!" napsala na X. Problém islámského extremismu je brán vážně. Fotografie: Christian Mang/Reuters
Kristin Brinkerová, hlavní kandidátka AfD pro berlínské volby, svalila vinu za útok na Pride na "katastrofální migrační politiku posledních let."
Odborníci tvrdí, že by AfD mohla z tragédie profitovat. Strana se již nyní pohybuje mezi 38 a 40 procenty v Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, čímž se poprvé přibližuje k absolutní většině na zemské úrovni.
Guido Friebel, děkan ekonomické fakulty na Goetheho univerzitě ve Frankfurtu, vedl výzkum s týmem kolegů o tom, jak teroristické útoky ovlivňují volební výsledky AfD.
"AfD učinila spojení mezi migrací a vnitřní bezpečností jedním ze svých klíčových témat," řekl časopisu Der Spiegel. "Tento útok využije k politickému zisku."
Friebel poznamenal, že AfD profituje u voleb dokonce i z útoků spáchaných pravicovými extremisty. To vytváří dilema pro mainstreamové demokratické strany, jako je CDU, které se snažily vybudovat si pověst tvrdého postoje k právu a pořádku.
"Pokud CDU toto téma ignoruje, AfD může tvrdit, že je jedinou stranou, která bere hrozbu vážně," řekl. "Pokud převezme témata a jazyk AfD, riskuje, že pomůže posílit politickou agendu AfD."
Hans-Jakob Schindler, expert na boj proti extremismu, který radí německé vládě, řekl místním médiím, že v roce 2025 žilo v zemi více než 9 000 islamistů, z toho 2 590 v Berlíně. Z nich je 1 940 považováno za násilné.
LGBTQ+ advokační skupina LSVD+ uvedla, že homofobní a transfobní útoky se v Německu v posledních letech zvýšily desetkrát.
Vzhledem k tomu, že se letos v létě plánuje několik pochodů LGBTQ+, včetně Hamburku, Norimberku a Dortmundu, aktivisté z komunity uvedli, že varovali před rostoucí hrozbou ze strany islamistů i krajně pravicových extremistů, ale cítili se nevyslyšeni.
"Teď vidíme, že to má svou cenu," řekla Alva Träbertová, členka představenstva LSVD+.
**Často kladené otázky**
Zde je seznam často kladených otázek o tom, že němečtí představitelé volají po přísnějších zákonech proti extremismu po útoku na berlínském Pride.
**Otázky pro začátečníky**
1. Co se stalo na berlínském Pride, co vyvolalo tyto výzvy?
Během akce Berlin Pride došlo k útoku, který vedl představitele k požadavkům na přísnější zákony, aby se zabránilo podobnému extremistickému násilí.
2. O jaké přísnější zákony představitelé žádají?
Žádají především o přísnější kontrolu nenávistných projevů, snazší způsoby zákazu extremistických skupin a přísnější tresty za násilné činy motivované nenávistí.
3. Proč se zaměřují konkrétně na extremismus?
Protože útok se zdál být motivován nenávistí vůči LGBTQ komunitě, což je forma politického nebo ideologického extremismu.
4. Kdo volá po těchto přísnějších zákonech?
Vysoce postavení němečtí představitelé, včetně ministra vnitra a některých zemských lídrů, veřejně prosazují tyto změny.
5. Ovlivní tyto zákony mé právo na svobodu projevu?
Představitelé tvrdí, že cílem je zaměřit se na nenávistné projevy a podněcování k násilí, nikoli na pokojný protest nebo osobní názory. Přesné hranice by byly definovány v nových zákonech.
**Otázky pro pokročilé**
6. Jaké konkrétní právní mezery podle představitelů existují?
Tvrdí, že současné zákony příliš ztěžují účinné stíhání online nenávistných projevů a rychlé zakazování extremistických organizací. Existuje také vnímaná mezera v ochraně konkrétních akcí, jako je Pride, před koordinovanými útoky.
7. Jak se tyto navrhované zákony srovnávají se stávajícími německými opatřeními proti extremismu?
Stávající zákony již zakazují nacistické symboly a určité extremistické skupiny. Nové návrhy by pravděpodobně rozšířily seznam zakázaných symbolů, snížily práh pro stíhání nenávistných projevů a vytvořily rychlejší postupy pro rozpuštění extremistických skupin.
8. Jaká jsou hlavní kritika těchto přísnějších zákonů?
Kritici, včetně některých skupin na ochranu občanských svobod, se obávají, že by zákony mohly být příliš široké a potenciálně kriminalizovat satiru nebo legitimní politickou kritiku. Jiní argumentují, že přísnější zákony nevyřeší hlavní příčinu extremismu.
9. Můžete uvést příklad praktické rady pro organizátora akce v Německu po této zprávě?
Organizátoři akcí by měli dokumentovat jakékoli výhrůžky nebo podezřelé chování a okamžitě je hlásit policii. Měli by také přezkoumat bezpečnostní protokoly a zvážit spolupráci s právními experty, aby zajistili, že jejich akce budou v souladu s novými předpisy o nenávistných projevech nebo veřejném pořádku.
10. Jaký je pravděpodobný časový rámec pro schválení těchto zákonů?
Není jistý. I když existuje politická dynamika, každý nový zákon by potřeboval
