K poledni slunce visí vysoko nad Petrou, odbarvuje pestrobarevné pískovcové útesy a na krátko zbavuje slavné ruiny turistů. Révy a baldachýn udržují terasu jeskynního obydlí Mohammeda Ferase příjemně chladnou, navzdory intenzivnímu letnímu vedru stoupajícímu z kamenitého údolí pod ním.
„Žil jsem tady celý život. Nikdy jsem nebyl nikde jinde a nedokážu si představit žít kdekoli jinde než tady. Toto místo je součástí toho, kým jsem – nemůžu ho opustit,“ řekl čtyřiačtyřicetiletý farmář, který občas pracuje také jako průvodce.
Během několika měsíců budou Feras a desítky dalších beduínů z komunity Bdoul pravděpodobně násilně vystěhováni z jeskyní, které nazývají domovem. V Petře pro ně není mnoho místa, neboť prochází rozsáhlým rozvojovým programem zaměřeným na výstavbu nových zařízení, regulaci chaotického turistického ruchu a zlepšení zážitků pro stovky tisíc návštěvníků přitahovaných tímto starověkým místem.
Feras žije se svou ženou a devíti dětmi ve čtyřech propojených jeskyních starých 2400 let, spolu s přilehlým stanem. Pouhých 10 minut chůze odtud jsou pozůstatky velkolepého chrámu v Petře a jeho hlavní ulice lemovaná sloupy. Je to také kousek pěšky od slavného monumentu Pokladnice, který získal širší uznání díky velkofilmu z roku 1989 Indiana Jones a poslední křížová výprava.
Jeskyně obývané Bdouly byly původně součástí bohatého obchodního města – vzkvétajícího hlavního města Nabatejců po 500 let, než bylo kolem roku 100 n. l. převzato Římany a nakonec o tři století později opuštěno.
Mezinárodní obhájci lidských práv vyzvali jordánské úřady, aby zastavily hrozící vystěhování. „Vysídlení Bdoulů z jejich historických domovů v Petře ohrožuje jejich kulturu,“ řekl Adam Coogle, zástupce ředitele pro Blízký východ a severní Afriku v Human Rights Watch. „Jordánská vláda by měla přestěhování zastavit a respektovat práva petrské beduínské komunity.“
Úředníci odpovědní za správu a rozvoj Petry tvrdí, že Bdoulové, kteří zde stále žijí, jsou tam nelegálně. Argumentují, že mnozí mají jiné možnosti bydlení a že používání jeskyní jako domovů, úkrytů pro zvířata, obchodů a skladovacích prostor riskuje způsobení trvalého poškození.
„Pokud chceme zachovat integritu místa pro budoucí generace, musíme zastavit činnosti, které jeskyně poškozují,“ řekl Dr. Fares Braizat, hlavní komisař Úřadu pro rozvoj a turistickou oblast Petry. „Každý na místě musí dodržovat zákon a je nezákonné, aby kdokoli žil v archeologických památkách v Petře nebo je používal k jakémukoli účelu.“
Historici poznamenávají, že Bdoulové žijí v jeskyních Petry asi 200 let. Snahy o odstranění komunity začaly krátce poté, co byla Petra v roce 1985 zařazena na seznam světového dědictví UNESCO. V té době byla s vůdci komunity vyjednána dohoda a tisíce lidí byly přestěhovány do speciálně postavené vesnice nedaleko. Někteří se přestěhování vyhli nebo se později vrátili do svých jeskynních domovů.
V posledních letech, kdy turistika hraje klíčovou roli v potížích jordánské ekonomiky, byly do Petry investovány významné prostředky. Bylo vybudováno nové muzeum, kulturní vesnice a síť stezek pro pěší. Byly odstraněny stovky stánků, které kdysi místo zaplňovaly, stejně jako průvodci, kteří obtěžovali návštěvníky. Úřady se také pokusily omezit přenocování v jeskyních, které jsou turistům nabízeny na sociálních sítích a bookingových stránkách.
Nejnovější snaha o vyklizení jeskyní začala koncem roku 2024 a cílí na zhruba tucet širších rodin, které nyní žijí poblíž hory Sutuh al-Nabi Harun. Aktivisti obviňují jordánské úřady z používání „nátlakových taktik“.
Feras, který skromně živí sebe a svou rodinu chovem koz a ovcí a občasným provázením turistů, odmítl nabídku úřadů na přestěhování. Feras, člen komunity Bdoulů z Petry, nyní žije v domě ve vesnici, kam byli přestěhováni další Bdoulové. Vysvětlil, že byl dříve v tomto roce uvězněn za nezaplacení vysoké pokuty poté, co byl obviněn z poškození památky. I když byl po dvou týdnech propuštěn, nyní čelí dalšímu soudnímu jednání.
„Je směšné nás obviňovat z poškozování jeskyní,“ řekl Feras. „Jsme jejich strážci. Ničíme nic – jen žijeme, jak jsme žili po stovky let.“
Jasin Ahmed, jeden z Ferasových sousedů, také obdržel soudní předvolání a pokuty ve výši desítek tisíc dolarů, které není schopen zaplatit. „Takové peníze nemám. Nejsem bohatý,“ řekl. „Vyrostl jsem tady a neznám žádný jiný život. V domě ve vesnici nepřežiju – nabízejí velmi malý, ale já mám 10 dětí.“
Turistika v Jordánsku velmi utrpěla kvůli válce v Gaze, přičemž počet návštěvníků Petry prudce klesl. Mnozí Bdoulové, kteří jsou závislí na provádění turistů nebo prodeji suvenýrů a nápojů, přišli o velkou část svých příjmů.
Rayya Hussein, 85, přísahala, že nikdy neopustí jeskyni, ve které žila celý život. Její rodiče jsou pohřbeni nedaleko v horách. „Pokud se mě pokusí vyhnat,“ řekla, „vylezu na horu a skočím.“
Nad obydlími, která vláda považuje za nelegální, vlají jordánské vlajky.
Dr. Olivia Mason, politická geografka z Newcastleské univerzity, která Petru studovala, poznamenala, že úřady považují Bdouly za problém, i když OSN uznává jejich kulturní dědictví jako nezbytné pro význam tohoto místa. „Právě teď jsou to jordánské úřady proti Bdoulům, bez uznání, že by mohli spolupracovat,“ řekla Mason. „Rozvoj je nutný, ale neměl by být na úkor místní komunity.“
Braizat, vládní zástupce, uvedl, že velmi starým obyvatelům bylo dovoleno zůstat v jejich jeskyních, pokud si přejí, a že vládou postavené domy nabízené Bdoulům mají odpovídající velikost, se třemi ložnicemi a dvěma koupelnami. Přiznal omezené financování nového bydlení v nebo poblíž přelidněné vesnice postavené pro tuto komunitu, ale zmínil plány na poskytnutí alternativních živobytí.
„Bereme na sebe odpovědnost dát těmto lidem lepší život, s přístupem ke školám, silnicím, nemocnicím a všemu, co potřebují,“ řekl Braizat.
Ale pro mnoho Bdoulů tyto sliby zní dutě. „Žili jsme tady celý život. Naší svobodou je být venku,“ řekl Feras. „Tady mohou děti chodit ven s ovcemi a běhat po horách. Toto je naše země.“
Některá jména byla změněna, aby byla chráněna identita.
Často kladené otázky
Samozřejmě, zde je seznam Často kladených otázek o petrských beduínech a jejich odporu proti vystěhování, navržený tak, aby byl jasný a užitečný.
Obecné / začátečnické otázky
Otázka: Kdo jsou petrští beduíni?
Odpověď: Jsou to komunita domorodých lidí, kteří po generace žijí ve starověkém městě Petře v Jordánsku a jeho okolí, mnozí v přírodních jeskyních.
Otázka: Proč jsou vystěhováváni ze svých jeskynních domovů?
Odpověď: Jordánská vláda je chce přestěhovat do nově postavené vesnice, aby ochránila archeologické naleziště Petry a rozvíjela jej pro turistiku.
Otázka: Co jim vláda nabízí?
Odpověď: Nabízejí moderní bydlení s elektřinou a tekoucí vodou v účelově postavené vesnici zvané Umm Sayhoun, těsně za hranicemi archeologického parku Petra.
Otázka: Tak proč se prostě nepřestěhují do nových domů?
Odpověď: Pro beduíny nejsou jeskyně jen domovy, jsou jejich rodnou zemí, hluboce spjatou s jejich kulturou, historií a identitou. Cítí, že moderní vesnice nemůže nahradit jejich tradiční způsob života.
Otázka: Je to nový problém?
Odpověď: Ne, tento konflikt trvá desítky let, od doby, kdy byla Petra v roce 1985 zařazena na seznam světového dědictví UNESCO, což zvýšilo snahy o zachování oblasti.
Hlubší / pokročilé otázky
Otázka: Jaká konkrétní kulturní tradice jsou ohroženy, pokud budou nuceni se přestěhovat?
Odpověď: Jejich jedinečné spojení s půdou, tradiční řemesla jako výroba suvenýrů pro turisty a jejich role jako historických strážců a průvodců Petry by se v standardizovaném bytovém společenství mohly zředit nebo ztratit.
Otázka: Došlo k nějakému násilí nebo větším protestům?
Odpověď: Odpor byl primárně vyjádřen neochvějným odmítáním stěhování, advokací a odvoláváním se na mezinárodní organizace pro lidská práva a kulturní dědictví. Šlo spíše o vytrvalý pat než o násilný konflikt.
Otázka: Jakou roli v této situaci hraje turistika?
Odpověď: Turistika je dvojsečný meč. Poskytuje beduínům jejich hlavní zdroj příjmu, což jim dává důvod zůstat. Avšak touha vlády spravovat a rozšiřovat turistiku je hlavním důvodem, proč je chtějí přestěhovat.
Otázka: Jsou používány nějaké právní nebo lidskoprávní argumenty?
Odpověď: Ano. Zastánci argumentují, že vystěhování porušuje práva beduínů na odpovídající bydlení, jejich kulturní dědictví a jejich právo na svobodný, předchozí a informovaný souhlas.
