Před bytovým komplexem Kadorr v ukrajinském černomořském městě Oděsa se v mrazivém chladu shromažďují obyvatelé a záchranáři asi 500 metrů od pobřeží. V 25. patře, nad kancelářemi, byla část zdi vyražena ruským dronem. Dole jsou ve spěchu nahromaděny sutiny a sklo, zatímco majitelé prohlížejí auta rozdrcená padajícími troskami.
Pětatřicetiletá Anastasie, která žije v nedaleké budově, byla po ruské invazi a okupaci na východě nucena uprchnout z Doněcku do Oděsy. Nyní se vyrovnává s realitou nedávného útoku. "Spala jsem. Nejprve jsem si myslela, že je to sen, když se budova otřásla. Výbuch jsem neslyšela, ale slyšela jsem další ruský dron Šáhed, který byl neuvěřitelně hlasitý. Od té doby, co jsem sem přijela, bylo relativně klidně, ale v poslední době to začíná být nebezpečnější. Ještě jsem se nerozhodla, jestli se odstěhuji, ale teď mám strach."
Není sama. Ruské údery na Oděsu se v posledních měsících dramaticky zintenzivnily, protože napětí v černomořském regionu se po období patové situace znovu rozhořelo.
Ukrajinské útoky na ropné tankery v ruské stínové flotile koncem loňského roku spolu se zásahy ruské námořní základny v Novorossijsku se časově shodovaly s obnoveným ruským zaměřením na Oděsu. Vladimir Putin dlouho prohlašoval hlavní ukrajinský přístav za ruské území a v prosinci pohrozil, že město odřízne od moře.
Dobytí Oděsy, nebo dokonce uvalení námořní blokády, zůstává daleko za možnostmi Moskvy. Ukrajinské námořní raketové baterie zničily ruské válečné lodě, nejvýznamněji Moskvu, na počátku války. Místo toho Rusko město neúnavně ostřeluje raketami a drony.
Největší nedávný úder nastal 13. prosince, kdy 160 dronů a raket zamířilo na energetickou infrastrukturu, takže velká část města zůstala několik dní bez vody a elektřiny. To znamenalo začátek období téměř denních útoků.
Ve své oděské kanceláři vytahuje mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk kalendář na leden. "Šáhed. Šáhed. Šáhed... Tento měsíc byly bez útoku jen dva dny," říká. Je 19. ledna a celkem bylo 16 dní raketových útoků.
"Rusové útočí na naši energetickou infrastrukturu ve dne v noci, protože si myslí, že nás zima donutí kapitulovat," vysvětluje. "Právě teď je situace v Černém moři jako šachovnice – nikdo nemůže udělat tah. Odrazili jsme ruské válečné lodě zpět do Novorossijsku, ale ruské letectvo stále ovládá vzdušný prostor nad velkou částí Černého moře. Takže teď je to šedá zóna, 25 000 kilometrů čtverečních moře se změnilo v šedou zónu."
To vedlo k válce na dlouhé vzdálenosti, která je vedena stejně násilně, protože Ukrajina cílí na klíčové ruské ropné zásilky a Moskva se snaží narušit klíčovou ekonomickou tepnu Kyjeva: vývoz zemědělských produktů po moři. "Eskalace začala na podzim, kdy Rusko zvýšilo ostřelování ukrajinských přístavů," řekl Pletenčuk.
Souběžně s těmito snahami – stejně jako v jiných částech Ukrajiny – Moskva cílila na civilní energetickou infrastrukturu, což podle ukrajinských úředníků má za cíl "odpojit" zemi od energetické sítě.
Podle guvernéra Oděské oblasti Oleh Kipéra je Černé moře jak přínosem pro obranu země, tak komplikujícím faktorem. "Na jedné straně je to příroda..." "Moře slouží jako bariéra, která nás chrání," řekl. Na rozdíl od měst ve vnitrozemí, jako je hlavní město, která jsou obklopena vrstvenou protivzdušnou obranou, je však kvůli moři obtížnější vybudovat pro Oděsu podobně hlubokou obranu. To činí město zranitelným vůči útokům dronů a raket dlouhého doletu vypálených z okupovaného Krymu.
"Nejhorší útok byl 13. prosince," řekl Kiper. "Po tom masivním útoku bylo nejméně 60 % Oděské oblasti bez elektřiny, vody nebo tepla. Záleží na širší situaci v zemi, ale některé domy a čtvrti jsou nyní bez elektřiny až 10 hodin denně."
Plukovník Denys Nosicov, který vede skupiny teritoriální obrany na jihu, patří mezi ty, kdo mají na starosti ochranu Oděsy.
"V posledních několika měsících nepřítel použil kombinované útoky raketami a drony Šáhed," vysvětlil. "Cílem je vyvíjet psychologický tlak na obyvatele Oděské oblasti. Chtějí poškodit naši morálku. Denně čelíme útokům Šáhedů spolu s ruskými psychologickými operacemi na sociálních sítích."
Důležitost Oděsy a Černého moře pro ambice Moskvy zdůraznil loni ve svém prohlášení ukrajinský náčelník štábu Oleksandr Syrskyj.
"Ruský agresor se snažil ukončit válku proti Ukrajině tím, že nás zničil a vnutil nám své podmínky z pozice síly," řekl. "Snažili se zmocnit se zbývajících území Doněcké, Luhanské a Záporožské oblasti, stejně jako pravého břehu Chersonu, a chtěli dosáhnout Oděsy, aby nám zcela odřízli přístup k moři."
To začátkem ledna zopakoval prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Určitě chtějí odříznout Oděsu a další města z hlediska infrastruktury," prohlásil. "Útočí a zabíjejí jak lidi, tak ekonomiku tím, že snižují naše exportní možnosti prostřednictvím námořního koridoru."
Protože 90 % ukrajinského zemědělského vývozu je přepravováno po moři přes oděské přístavy, staly se námořní trasy válečnou zónou. "Černé moře, které nás živí a je nedílnou součástí naší ekonomiky, je také naším slabým místem," řekl ukrajinský vojenský analytik Oleksandr Kovalenko v nedávném rozhovoru pro Wall Street Journal.
To vše, říká Nosicov, vyžaduje, aby Ukrajina brala každý aspekt ruské hrozby – na souši, na moři i ve vzduchu – stejně vážně.
"I teď připravujeme Oděsu na kruhovou obranu s protitankovými pastmi, zabíjecími zónami a minami," řekl. "Tuto ruskou hrozbu budeme vždy brát vážně, i když věřím, že kdyby Putin nařídil dobýt Oděsu, skončilo by to největší ruskou porážkou v tomto regionu."
Zatímco se Rusko v současnosti zdá být schopné pouze útoků na dlouhé vzdálenosti, hlavní tíhu těchto útoků nesou civilisté.
Na Lyceu stavebním a architektonickém, odborné škole v centru Oděsy, ředitel Igor Černenko dohlíží na úklid a opravy poté, co byla instituce v lednu zasažena třemi drony Šáhed.
Bez topení se v Černenkově kanceláři vznáší zápach kouře, kde nosí zimní kabát a čepici v budově, která kdysi hostila přes 320 studentů a 72 zaměstnanců.
"K útoku došlo 13. ledna kolem 2:40 ráno. Noční hlídač ve sklepě volal, že se všechno třese. Když jsem přijel ve 4 hodiny ráno, budova ještě hořela.
"Nemohu pochopit, proč by Rusové cílili na toto místo. Jediné, co mě napadá..." "Nechtějí, abychom školili pracovníky, kteří budou obnovovat Ukrajinu."
Dovede reportéra na zasněženou střechu druhého patra, kam udeřily dva drony, roztříštily okna kancelářské budovy o blok dál a rozstříkly střepiny po sousední věži.
"Jednou z našich nejcennějších ztrát byl náš archiv, který jsme udržovali od roku 1945. Upřímně řečeno, situace se jen zhoršuje. Dříve jsme čelili útokům asi jednou týdně, ale teď je to každou noc.
"To je to, co dělají. Je to proto, že Oděsa je přímořský klenot. Rusové stále věří, že jim patří. A člověk, který vede Rusko, myslí jako terorista."
Často kladené otázky
Samozřejmě Zde je seznam často kladených otázek o nedávné eskalaci útoků na Oděsu a posunu války do Černého moře, které jsou formulovány tak, aby zněly jako otázky znepokojené veřejnosti.
Základní otázky
1 Proč je Oděsa nyní tolik napadána?
Rusko přesunulo svou pozornost zpět do černomořského regionu. Cílí na přístavní infrastrukturu Oděsy, aby narušilo schopnost Ukrajiny vyvážet obilí a další zboží, což je klíčové pro ukrajinskou ekonomiku a světové zásoby potravin.
2 Proč se válka vrací do Černého moře?
Na začátku války se boje soustředily na pevnině ve východní a jižní Ukrajině. Nyní Rusko používá rakety, drony a námořní síly k útokům na klíčová města a přístavy podél ukrajinského černomořského pobřeží, jako je Oděsa, čímž se moře opět stává hlavním bojištěm.
3 Jak to ovlivňuje lidi žijící v Oděse?
Obyvatelé čelí každodenním poplachům před leteckým útokem, častým výpadkům proudu, poškození domů a historických budov a neustálému ohrožení jejich bezpečnosti. Útoky na přístav také ohrožují pracovní místa a ekonomickou tepnu města.
4 Co je to obilná dohoda, o které stále slyším?
Šlo o dohodu zprostředkovanou OSN a Tureckem, která umožnila Ukrajině bezpečně vyvážet miliony tun obilí z černomořských přístavů navzdory válce. Rusko z dohody vystoupilo v červenci 2023 a útoky na Oděsu jsou přímým pokusem tuto blokádu vynutit.
5 Hrozí Oděse nebezpečí, že ji Rusko dobude?
I když neustálé útoky jsou devastující, většina analytiků věří, že rozsáhlý obojživelný útok na dobytí města by byl pro Rusko extrémně obtížný. Současným cílem se zdá být ochromit funkci města jako přístavu a terorizovat jeho obyvatelstvo, nikoli okamžitá pozemní invaze.
Pokročilé strategické otázky
6 Jaký je strategický cíl Ruska s těmito útoky?
Rusko si klade za cíl dosáhnout několika cílů: 1) Udušit ukrajinskou ekonomiku zničením jejích exportních schopností. 2) Získat páku v případných budoucích jednáních kontrolou černomořského obchodu. 3) Přinutit Ukrajinu přesunout protivzdušnou obranu a zdroje z frontových linií na ochranu pobřeží.
7 Jak se Ukrajina brání v Černém moři bez silného námořnictva?
Ukrajina byla pozoruhodně efektivní při používání asymetrických taktik. To zahrnuje nasazení námořních dronů bez posádky